Zdroj ilustrace: http://www.reuterfoto.dk/gravid/gravid2.jpg
Těhotný muž na planetě Žen.
Když muž se ženou čeká rodinu, sdílí radosti i strasti těhotenství. Možná to tak nevypadá, ale... Jednoho dne za vámi přijde vaše přítelkyně
a řekne: "Jsem v tom."
Teda řekne. Vlastně vám to tak trochu vyčte. Bavíte se o tom už nějakou dobu, ale... Pak se to srovná. Všichni věnují pozornost vaší partnerce.
Jo trubec, ten se má. Někdy si ještě vyletí z hnízda. Vy už ne.
Při poznámce: "Budeš mít dítě , to jsi přece chtěla", se vám dostane ukázky "komunikace z planety Žen" - "My jsme ho chtěli, ty taky, tak neříkej, že je jen moje."
Koukáte jako trouba. Jasně, vždyť vím, co dělám. Chtěla to, mluvili jsme o tom, tak proč ten povyk? Chvilka ticha. "Ale proč už?", ptá se vás přítelkyně.
Hučí vám v hlavě, co to tady plácá? Když si vzpomete na ty "hry s vaší duší" - krásné děti, plyšové hračky. Ohlížení za kočárky. Hluboké pohledy do vašich očí, pak ty svoje sklopí a zašeptá: "Už mi bude..." Kdo by odolal? To nejde.
A najednou? Proč teď? Proč jsem u toho (rozumějte dobře - rozhodování) nebyla? Proč ty sám (bídáku, cítíte to). Sedíte jako pitomec.
Zklidníte svého chlapa, který by začal nejraději řvát: "Nedělej tady ze mě vola, meleš o tom, chceš místo milování vážné debaty o budoucnosti..." Podíváte se jí do očí, jo - je to ona, je jen rozrušená.
Usmějete se trochu přihlouple. Nadechnete se, chcete jí říct něco, co to vrátí do těch okamžiků, kdy jste ji možná oplodnili. Vzdali se svobody, přijali pravidla země Žen.
Ona: "Musím se s tím srovnat. Nečekala jsem to."
Výdech, nádech - jste v mrákotách. Takovou pecku do podbřišku už jste dlouho nedostali. Sklapnete - to byl cíl.
Hlavou vám to letí jako film. Pozpátku až k začátkům. Najednou jakoby mávnutím kouzelného proutku - super načasování - vám řekne: "To zvládnu." Přesně v okamžiku, kdy se vám vybavil ten obraz, kde se všechno vlastně začalo projevovat a vy - zamilovanej trouba neviděl.
To je mistrovský šťouch, přesný zásah, razance. Jste tam, kde máte být jako muž v zemi Žen. Vy si oddechnete. Neublížil jsem jí. Má mě ráda, už se nezlobí. Srdce vám poskočí radostí a jste v......
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat